❮

Želvy 2024

Nástěnný kalendář formátu A3 pro rok 2024 – Želvy. Fotografie vznikaly v průběhu řady let v různých koutech světa od Evropy po Austrálii. Mnoho zde prezentovaných fotografií je z volné přírody a jen menší část vznikla v zajetí v soukromých chovech.

Aktualizované vydání (nová obálka a kalendárium na rok 2024).

Calendar – Turtles and Tortoises | Kalender – Schildkröten | Kalendář – Želvy

Titulní strana
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
×

Titulní strana

Titulní strana kalendáře "Želvy" - pro rok 2024. Kalendář je formátu A3, plnobarevný, tištěný na kvalitním křídovém papíře.

Leden

Na hlavní fotografii měsíce ledna je mladý jedinec želvy pardálí (Stigmochelys pardalis), fotografovaný v poušti Kalahari v Jihoafrické republice. | Na fotografiích napravo jsou (shora dolů) druhy: želva uhlířská (Chelonoidis carbonarius) a želva pralesní (Chelonoidis denticulatus) z Brazílie a madagaskarská želva paprsčitá (Asterochelys radiata).

Únor

Měsíc únor obsadily středomořské sladkovodní želvy rodu Mauremys. Na hlavní fotografii je želva tmavobřichá (Mauremys rivulata), fotografovaná v Řecku na poloostrově Peloponnés. | Na snímcích napravo je blíze příbuzný druh, želva maurská. Nahoře modrooká Mauremys leprosa saharica z jižního Maroka, uprostřed M. l. leprosa z pohoří Vysoký Atlas a zcela dole pak pro srovnání M. leprosa z Tuniska.

Březen

Březen - to jsou mořské želvy. Tři z těchto snímků vznikly v želvím záchranném centru Kosgoda Turtle Hatchery na jihu ostrova Srí Lanka. Na hlavní fotografii je to kareta obecná (Caretta caretta). | Napravo nahoře opět kareta obecná (celkový pohled) a zcela dole pak kareta pravá (Eretmochelys imbricata). Uprostřed je fotografie samice karety zelenavé (Lepidochelys olivacea), kladoucí vejce. Snímek vznikl v noci na pláži na tichomořském pobřeží státu Nikaragua v chráněné zóně Parque Marítime el Coco.

Duben

Želva pardálí (Stigmochelys pardalis) je jedna z největších afrických želv. Zatímco mláďata jsou pestře zbarevná, s věkem želva stále tmavne až se stává prakticky jednobarevně hnědá. Největší želva pardálí, kterou jsem na svých cestách potkal, je tento patrně již velmi starý exemplář ze Somalilandu. | Snímky napravo: želva skalní (Malacochersus tornieri), hora Kulal, severní Keňa (nahoře), želva ostruhatá (Geochelone sulcata), uprostřed a želva hvězdnatá (Geochelone elegans), dole.

Květen

Kožnatky jsou dravé (a často kousavé) sladkovodní želvy, vyznačující se kožnatým krunýřem. Na hlavní fotografii je kožnatka africká (Trionyx triunguis), dospělý exemplář, nadechující se na hladině řeky Alexander v Izraeli. | Napravo jsou následující druhy: kožnatka chrupavčitá (Amyda cartilaginea), kožnatka floridská (Apalone ferox) a zcela dole pak kožnatka světlooká (Dogania subplana).

Červen

Měsíc červen nás vrátí mezi typické, suchozemské želvy, takové, které každý zná. Na hlavní fotografii je dospělá želva vroubená (Testudo marginata), fotografovaná v Řecku na poloostrově Peloponnés. | Napravo, shora dolů: želva stepní (Testudo horsfielsdii), severní Kyrgyzstán, u hranic s Kazachstánem, želva zelenavá (Testudo hermannii), Řecko a dole pak vzácná a přísně chráněná želva egyptská (Testudo kleinmanni).

Červenec

Červenec - to je želva bahenní. Proč jsem věnoval celý měsíc jednomu druhu? Želva bahenní je moje srdeční záležitost, jedná se o nejvzácnějšího plaza ČR, je taxonomicky poměrně složitá, barevně značně variabilní jak s věkem, tak i s areálem rozšíření, který je mimochodem poměrně velký. Na hlavní fotografii je mládě z Chorvatska (Makarska). | Na doplňkových fotografiích je pro srovnání dospělý jedinec z Gruzie (nahoře), dospělý jedinec z Řecka (Peloponnés), uprostřed a subadultní, výrazně zbarevná želva z Chorvatska.

Srpen

Srpen - dlouhokrčky, u nás nepříliš známé, sladkovodní želvy. Na hlavní fotce je dlouhokrčka Steindachnerova (Chelodina steindachneri), velmi plachá želva, obývající Austrálii. | Napravo, shora dolů: jihoamerická matamata třásnitá (Chelus fimbriata), mládě, Elseya branderhorsti z Nové Guineje (uprostřed) a ještě jednou Chelodina steindachneri v detailu.

Září

Září opanovaly málo známé sladkovodní želvy z čeledi Pelomedusidae. Na hlavním snímku je pelusie zoubkovaná (Pelusios sinuatus), fotografovná v parku Pilanesberg v Jihoafrické republice. | Vpravo, shora dolů: africká Pelusios carinatus, Phrynops hilarii z Brazílie a dole mládě Pelomedusa subrufa ze Somalilandu.

Říjen

Celý měsíc říjen je věnovaný želvě žlutohnědé (Testudo graeca). Jedná se o veřejnosti u nás nejznámější druh želvy, často chovaný i v lidské péči. Tato želva má velký areál rozšíření a vytváří zde řadu poddruhů, které bych rád alespoň částečně ukázal. Vzácná T. graeca nabeulensis je na hlavní fotografii - snímek pochází z Tuniska. | Napravo jsou další poddruhy, nahoře T. graeca soussensis (Maroko), uprostřed T. graeca armeniaca (východní Arménie) a dole pak T. graeca terrestris (Izrael).

Listopad

Listopad - to jsou asijské sladkovodní želvy. Na hlavním snímku je kriticky ohrožený batagur bengálský (Batagur baska). | Napravo nahoře želva amboinská (Cuora amboinensis), uprostřed mládě Melanochelys trijuga thermalis a dole želva Spenglerova (Geoemyda spengleri).

Prosinec

Prosinec, to jsou opět vodní želvy, tentokrát však americké. Želva ozdobná (Chrysemys picta) je z rybníčku v Chiricahua Desert Museum v Arizoně. | Vpravo nahoře je Trachemys drobignyi z Brazílie, uprostřed mládě Pseudemys nelsoni a dole dospělá Trachemys decussata z Kuby.

❮ ❯