❮

Hadi Evropy 2024

Nástěnný kalendář formátu A3 pro rok 2024 – Hadi Evropy. Fotografie vznikaly v průběhu řady let a procestovali jsme pro ně téměř celou Evropu. Drtivá většina fotografií je z volné přírody a jen zcela výjimečně je zařazen snímek z chovu v zajetí. Host: Daniel Koleška, Zoopark Zájezd.

Aktualizované vydání (nová obálka a kalendárium na rok 2024).

Calendar – Snakes of Europe | Kalender – Die Schlengen Europas | Kalendář – Hadi Evropy

Titulní strana
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
×

Titulní strana

Titulní strana kalendáře "Hadi Evropy" - pro rok 2024. Kalendář je formátu A3, plnobarevný, tištěný na kvalitním křídovém papíře. Hostujícím fotografem kalendáře Hadi Evropy je můj kamarád, pan Daniel Koleška ze Zooparku Zájezd. Patří mu dík za doplnění celé řady evropských druhů hadů.

Leden

Na hlavní fotografii měsíce ledna je zmije iberská (Vipera seoanei). Je blízce příbuzná naší zmiji obecné (Vipera berus), dříve byla dokonce řazena jako její poddruh. | Na doplňkových fotografiích nahoře je ještě jednou zmije iberská (V. seoanei) - nahoře, zmije menší (Vipera ursinii macrops) z Albánie (uprostřed) a dole pak největší evropská zmije - zmije levantská (Macrovipera lebetina). Fotografie vznikla na Kypru.

Únor

Patrně nejmohutnějším a jedním z nejdelších evropských hadů je užovka pardálí (Elaphe quatuorlineata). Obývá Balkánský poloostrov a odtud zasahuje dále až do oblasti Malé Asie a Kavkazu. Na titulní fotografii je dospělá užovka pardálí, fotografovaná v jižním Chorvatsku a jedná se o netypicky tmavý exemplář. | Nahoře napravo je opět užovka pardálí (E. quatuorlineata), tentokrát v typickém zbarvení, kdy na světle hnědém podkladu jsou podélné tmavé pruhy. Mláďata tohoto druhu jsou ale po vylíhnutí z vajec zbarvena odlišně - světle šedá s tmavými skvrnami po těle (obrázek uprostřed). Na snímku dole je blízce příbuzný druh Elaphe sauromates (dříve poddruh E. quatuorlineata sauromates) z Bulharska.

Březen

Březen, to jsou méně známé evropské druhy hadů. Na hlavní fotografii je štíhlá, drobná bojga, hlavatka kočičí (Telescopus fallax). Je to noční had, živí se především drobnými ještěry a fotografován byl na Kypru. | Na doplňkových snímcích nahoře a uprostřed je jediný evropský hroznýšovitý had, hroznýšek turecký (Eryx jaculus), zasahující svým výskytem na jižní Balkán z Malé Asie. Had na fotografii zcela dole připomíná na první pohled spíše žížalu. Drobný růžový hádek, pod zemí žijící, s očima redukovanýma na pouhé černé tečky se jmenuje slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis). Na výřezu jsou pak vidět vajíčka tohoto druhu.

Duben

Měsíc duben - to jsou nenápadné, spíše hnědé a skrytě žijící užovky. Na hlavní fotografii je užovka hladká (Coronella austriaca), druh žijící také u nás. Tato užovka může být více hnědá či spíše šedavá, jen vzácně má takto pestrou červenavou kresbu. Užovku jsme fotili v Chorvatsku. | Nahoře napravo je opět užovka hladká (Coronella austriaca), tentokrát ve svém typickém nevýrazném zbarvení (Slovinsko). Uprostřed je vizuelně podobný druh, Macroprotodon cucullatus z Iberského poloostrova a dole pak užovka girondská (Coronella girondica), západoevropský druh blízce příbuzný naší užovce hladké.

Květen

Na hlavní fotografii pro měsíc květen je užovka podplamatá (Natrix tessellata). Obývá střední a východní Evropu a zasahuje svým výskytem až na Blízký východ, do oblasti Kavkazu a dále do Střední Asie. Tento snímek vznikl u nás, na známé lokalitě těchto hadů v Praze - Tróji. | Další evropskou "vodní" užovkou je užovka maurská (Natrix maura) ze západní Evropy. Je menší než užovka podplamatá, ale pestřeji zbarvená. Fotografie ze Španělska (vpravo dole). Na fotografii nahoře a uprostřed je největší evropská bojga, šírohlavec ještěrčí (Malpolon insignitus). Snímek zcela nahoře pochází z Řecka a snímek uprostřed z Bulharska.

Červen

Užovka žebříčková (Rhinechis scalaris) je jakýmsi západoevropským protějškem užovky pardálí z Balkánu. Podobně jako užovka pardálí, i tento druh je v mládí skvrnitý a v dospělosti podélně proužkovaný. Zvíře na fotografii je subadultní jedinec ve fázi barevné přeměny, kdy je již naznačeno podélné pruhování, ale ještě jsou patrné juvenilní skvrny. Fotografie z Portugalska. | Na doplňkových snímcích napravo je nahoře a uprostřed štíhlá, velmi rychlá, slunce milující, ještěrkožravá štíhlovka útlá (Platyceps najadum). Nahoře detail hlavy a kresby na krku (ostrov Samos, Řecko), uprostřed pak celkový pohled (Chorvatsko). Zcela dole je jedna z největších užovek Evropy, štíhlovka kaspická (Dolichophis caspius) z Bulharska.

Červenec

Na hlavní fotografii pro měsíc červenec je samec zmije obecné ze Slovinska (nedaleko hranic s Itálií). Ne zcela typicky zbarvený pro nominotypický poddruh Vipera berus berus (poněkud kresbou připomíná jižní subspecii "bosniensis"). | Napravo nahoře černá forma zmije obecné (V. berus) - samice, uprostřed typicky zbarvená samice. Zcela dole je blízce příbuzný druh, zmije Nikolského (Vipara nikolskii) z Ukrajiny (snímek z chovu).

Srpen

Srpen - to jsou štíhlovky. Slunce a teplo milující užovky. Jsou plaché a rychlé a fotí se obtížně. Na hlavní fotografii je štíhlovka balkánská (Hierophis gemonensis) na chorvatském ostrově Krk. | Napravo nahoře: subadultní štíhlovka podkovní (Hemorrhois hippocrepis), uprostřed černá štíhlovka Hierophis viridiflavus carbonarius z Krku a dole pak H. viridiflavus viridiflavus z jižní Francie.

Září

Září - to je užovka obojková. V Evropě vytváří celou řadu poddruhů, které jsou moderními herpetology často už zařazeny jako samostatné druhy. Na hlavní fotografii je subadultní jedinec Natrix natrix persa na jezeře Doxa v Řecku. Tento poddruh má typicky dvě žluté linky na zádech, zde je ovšem vzácný melanický exemplář. | Snímky napravo: nahoře poddruh Natrix natrix helvetica (Ligurské Alpy, severní Itálie), uprostřed mládě typicky zbarveného a již zmíněného poddruhu "persa" (Chorvatsko) a dole pak Natrix (natrix) astreptophora, mládě severně od Barcelony (Španělsko).

Říjen

Měsíc říjen - to jsou "nosorohé" zmije. Na hlavní fotografii je zmije Latasteova (Vipera latastei gaditana). Tento druh obývá Pyrenejský poloostrov a ekologicky zde nahrazuje zmiji skvrnitou (V. aspis) z Iberského a zmiji růžkatou (V. ammodytes) z Balkánského poloostrova. Na snímku je subadultní samice. | Napravo dole je samec téhož druhu. Vpravo nahoře a uprostřed je zmije růžkatá (Vipera ammodytes), horní snímek je zvíře ze severu (Krk, Chorvatsko), dolní je barevná "forma" z oblasti Skadarského jezera.

Listopad

Celý listopad je věnovaný jedinému druhu - zmiji skvrnité (Vipera aspis). Obývá poměrně velký areál od Švýcarska po Itálii, východně zasahuje do Slovinska a západně do Pyrenejí. Na hlavním snímku je relativně vzácný poddruh Vipera aspis zinnikeri - zde samec, fotografovaný v Pyrenejích (Španělsko). | Na snímku vpravo nahoře je detail hlavy zvířete ze Švýcarska, uprostřed je adultní samec Vipera aspis "atra" z Ligurských Alp (Itálie), dole pak samice Vipera aspis hugyi.

Prosinec

Užovky rodu Zamenis (dříve Elaphe) zakončují tento kalendář. Na titulním snímku je patrně nejkrásnější evropský had vůbec - užovka levhartí (Zamenis situla), zde jedinec z Chorvatska. | Napravo nahoře je pestře vybarvené mládě téhož druhu (Albánie). Užovka stromová (Zamenis longissimus) obývá Balkánský poloostrov, severně zasahuje na několika lokalitách i do Německa a do ČR. Na snímku uprostřed je dospělý jedinec s méně obvyklou kresbou (podélným proužkem na zádech), fotografovaný ve Slovinsku. Na snímku zcela dole je pak poměrně raritní zbarvení - melanická užovka stromová (Z. longissimus) z Bulharska.

❮ ❯