❮

Jedovatí hadi 2022

Nástěnný kalendář formátu A3 pro rok 2022 – Jedovatí hadi. Fotografie vznikaly v průběhu řady let, některé v přírodě v různých koutech světa, jiné v teráriích u chovatelů těchto krásných hadů. Poděkování: Lukáš Dupač, Martin Gilar, Petr Janout, Jan Lehký, David Modrý, Aleš Novotný, Sebastian Straka.

Titulní strana
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
×

Titulní strana

Titulní strana kalendáře "Jedovatí hadi" - pro rok 2022. Kalendář je formátu A3, plnobarevný, tištěný na kvalitním křídovém papíře.

Leden

Za zmijemi do Afriky se vydáme v lednu. Na hlavní fotografii je velmi vzácná a jen raritně chovaná zmije Worthingtonova (Bitis worthingtoni). Žije na několika mikrolokalitách v Keňi a patří zde k přísně chráněným druhům. | Napravo nahoře: Bitis caudalis, uprostřed Bitis atropos, obě z Jihoafrické republiky, dole pak zmije Worthingtonova v detailu.

Únor

Únor - to jsou opravdu nebezpečné krásky. Mamby patří mezi korálovcovité hady a disponují silně neurotoxickým jedem. Žijí v subsaharské Africe. Na hlavní fotografii je mamba zelená (Dendroaspis viridis). | Na snímcích vpravo: nahoře mamba černá (Dendroaspis polylepis), uprostřed mamba úzkohlavá (Dendroaspis angusticeps) a dole mladá mamba zelená (Dendroaspis viridis).

Březen

Celý březen je věnovaný jedinému druhu, chřestýšovci filipínskému (Trimeresurus flavomaculatus). Je extrémně barevně variabilní a byla by škoda, neukázat vám neskutečnou škálu barev v rámci jediného druhu. Na hlavním snímku samec, na doprovodných snímcích napravo pak tři různé samice.

Duben

Duben, to jsou hadi rodu Macrovipera, tzv. "velezmije". Mohutní a nebezpeční hadi, obývající však zpravidla pustá místa daleko od lidí. Na hlavním snímku je zmije libyjská (Macrovipera deserti), kterou jsme fotografovali v pohoří Atlas v severním Tunisku na fotografické výpravě s kamarádem Tomášem Mazuchem. | Snímky napravo: nahoře Macrovipera mauritanica, uprostřed Macrovipera schweizeri ve skvrnité a dole v červené formě.

Květen

Květen, to jsou bojgy. Hadi s tzv, "zadními rýhovanými jedovými zuby", člověku ne příliš nebezpečné. Na hlavním snímku je bojga tchajwanská (Boiga kraepelini). Na Taiwanu jsme jich fotografovali několik, od mláďat až po dospělé jedince. Aktivní jsou v noci a nalézt je během dne je téměř nemožné. | Bojgy na doprovodných snímcích napravo jsou foceny u chovatelů: nahoře Boiga irregularis, uprostřed Boiga tanahjampeana, dole mladá Boiga dendrophila latifasciata.

Červen

Mám moc rád chřestýšovce a tak jsem jim věnoval červen. Na hlavním snímku je extrémně vzácný druh, Trimeresurus honsonensis, endemit maličkého ostrova Hon-Son u pobřeží Vietnamu. Zde dospělá samice. | Napravo nahoře tentýž druh, mládě. Uprostřed žlutá forma chřestýšovce ostrovního (Trimeresurus insularis), mládě z indonéského ostrova Wetar. Dole pak dospělá samice druhu Trimeresurus wiroti (Západní Malajsie). Všechny snímky jsou z chovu v teráriích.

Červenec

Červenec, to jsou chřestýši! Vývojově velmi moderní skupina jedovatých hadů, vybavených termorecepčními jamkami a chřestidlem na ocase. Jed je u většiny z nich hemotoxický a velké druhy dokáží být pro člověka skutečně nebezpečné. Na hlavním snímku je albinotická forma chřestýše skalního (Crotalus atrox). | Na snímcích napravo, shora dolů, tyto druhy: Crotalus unicolor, Crotalus molossus nigrescens a Crotalus molossus oaxacus.

Srpen

V srpnu se vrátíme ke korálovcovitým hadům. Na hlavní fotografii je pakobra západní (Pseudonaja mengdeni) z Austrálie. | Vpravo nahoře pakobra australská (Pseudechis australis), rovněž fotografovaná ve volné přírodě v Západní Austrálii. Uprostřed pakobra Collettova (Pseudechis colletti), dospělý jedinec, fotografovaný v chovu. Dole je jihoafrický kobřík Aspidelaps lubricus.

Září

Září - přesuneme se do Jižní Ameriky. Zde žije řada druhů křovinářů rodu Bothrops, mnohdy skutečně smrtelně nebezpečných druhů hadů, disponujících silným hemotoxickým jedem. Na hlavní fotografii je mládě křovináře brazilského (Bothrops moojeni). | Napravo shora dolů: Bothrops alternatus, Bothrops fonsecai, Bothrops venezuelensis. Všechny snímky pochází z chovu.

Říjen

Říjen - zůstáváme v Americe, ale přesuneme se na sever. Ploskolebec mokasínový obývá jižní část USA, a to v několika poddruzích (dle některé moderní systematiky samostatných druzích). Na hlavní fotografii je Agkistrodon contortrix laticinctus. | Napravo uprostřed je A. c. contortix, nahoře a dole pak ploskolebec vodní (Agkistrodon piscivorus conanti). U něj je známá barvoměna s věkem, zatímco mláďta jsou velmi pestrá (dole), dospělá zvířata jsou často jednobarevně černá (nahoře).

Listopad

Listopad - "Král Had". Mýty opředený, přísně chráněný a jen na extrémně malém území v Číně se vyskytující až 2 metry dlouhý a až 5 kg těžký chřestýšovec Zhaoermia (Protobothrops) mangshanensis. Impozantní a úžasně zbarvené zvíře, dle mého (samozřejmě subjektivního) názoru jeden z nejkrásnějších hadů světa. | Napravo nahoře ještě jednou Zhaoermia mangshanensis, uprostřed a dole pak bojga africká (Dispholidus typus) - ve skvrnité a zelené barevné fázi.

Prosinec

Prosinec, to jsou jihoasijští chřestýšovci rodu Protobothrops. K nejbarevnějším patří Protobothrops jerdonii xanthomelas, na hlavním snímku. | Napravo: nahoře Protobothrops mucrosquamatus, uprostřed Protobothrops jerdonii bourretii, dole pak opět P. j. xanthomelas, v poněkud jiném typu zbarvení.

❮ ❯