Plazi a obojživelníci České republiky 2023

Nástěnný kalendář formátu A3 pro rok 2023 – Plazi a obojživelníci České republiky. Tento kalendář zahrnuje kompletní přehled herpetofauny ČR. Fotografie jsou z volné přírody. Procestovali jsme kvůli nim Čechy a Moravu doslova křížem krážem. Poděkování: Katka Chlumová, Petr Neumann, Michal Křelina, Karel Rozínek ml. Hosté: Daniel Koleška (Zoopark Zájezd) a Karel Rozínek st.

Kalendář – Plazi a obojživelníci České republiky

Titulní strana
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Zajímavosti ze světa obojživelníků
Zajímavosti ze světa plazů
×

Titulní strana

Titulní strana kalendáře "Plazi a obojživelníci České republiky" - pro rok 2023. Kalendář je formátu A3, plnobarevný, tištěný na kvalitním křídovém papíře. Hostujícími fotografy kalendáře jsou moji přátelé, vynikající terénní herpetologové, pánové Daniel Koleška a Karel Rozínek. Patří jim dík za doplnění některých druhů plazů a obojživelníků a rovněž mnoha zajímavostí.

Leden

Na hlavní fotografii měsíce ledna je samec čolka velkého (Triturus cristatus) ve "svatebním šatu". Tento čolek má ve své jarní tzv. vodní fázi, tedy v době rozmnožování na hřbětě i na ocase vysoký hřbetní lem. Samice tento hřeben nemají. | Na doplňkových fotografiích napravo jsou: samice čolka velkého (T. cristatus) - nahoře, samec čolka dravého (Triturus carnifex) - uprostřed a samice vzácného čolka dunajského (Triturus dobrogicus) - dole.

Únor

Únor - to jsou ještěrky. U nás žijí čtyři druhy. Na hlavní fotografii je největší a nejkrásnější z nich, ještěrka zelená. Samci mají především na jaře v době páření modrou hlavu a hrdlo. V této době bývají páry často pospolu v těsné blízkosti. | Snímky vpravo: nahoře samec ještěrky obecné (Lacerta agilis), tento druh je běžný prakticky po celém území ČR s výjimkou horských oblastí. Uprostřed je ještěrka zední (Podarcis muralis), u nás jsou známé dvě populace. Tato ještěrka je teplomilným druhem, který obývá jižní Evropu a k nám zasahuje zcela okrajově. Drobná, hnědá ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) je na snímku vpravo dole. Vyskytuje se více v horách a jak napovídá její název, na rozdíl od ostatních druhů ještěrek, které kladou vajíčka, tato rodí již plně vyvinutá, živá mláďata.

Březen

Březen nás vrací k čolkům, tentokrát k malým druhům rodu Lissotriton. Na hlavní fotografii je samec čolka obecného v pozemní fázi života. Je poměrně nenápadný a žije velice skrytě. | Napravo nahoře je tentýž druh ve vodní (rozmnožovací fázi). Na hřbetě a na ocase mu vyroste vysoký lem a čolek připomíná jakéhosi vodního draka - zde opět samec. Zatímco čolek obecný je u nás běžným druhem, další dva druhy jsou vzácné a jejich fotografií je jako šafránu. Uprostřed čolek hranatý (Lissotriton helveticus), který na naše území zasahuje jen naprosto okrajově za západní Evropy - na několik málo lokalit. Na snímku samec ve vodní fázi. Na fotografii dole je samec čolka karpatského (Lissotriton montandoni), který k nám naopak zasahuje z oblasti Karpat.

Duben

Želva bahenní (Emys orbicularis) je jedním z našich nejvzácnějších druhů plazů. Historicky se na našem území vyskytovala hojněji, díky odvodňování a vysušování krajiny a její přeměny na zemědělskou půdu však prakticky vymizela. Všechny snímky pochází z lokality na jižní Moravě, která je jednou z mála, kde lze tento druh u nás spatřit. Na hlavní fotografii je samice ve svém přirozeném habitatu. | Vpravo nahoře samec (na rozdíl od samice mají samci hnědou oční duhovku). Uprostřed je mládě a dole ventrální strana mláděte (plastron).

Květen

Hlavní snímek měsíce května představuje ropuchu zelenou (Bufotes viridis), teplomilný druh ropuchy, který na naše území zasahuje z jižní Evropy. Snímek pochází z okolí Mikulova. | Napravo nahoře je jeden z našich nejběžnějšich druhů žab - ropucha obecná (Bufo bufo). Uprostřed je naopak jedna z nejvzácnějších - ropucha krátkonohá (Epidalea calamita). Zde samec v době páření s nafouklým rezonančním měchýřkem. Zcela dole je nepochybně nejkrásnější česká žába, rosnička zelená (Hyla arborea).

Červen

Celý červen jsem věnoval zmiji obecné (Vipera berus), která je naším jediným jedovatým druhem hada. Na hlavní fotografii je dospělá samice. Vidíte zde zbarvení typické pro samici - na světle hnědém podkladu má tmavě hnědou hřbetní klikatou linii. | Napravo nahoře a uprostřed je na obou snímcích dospělý samec. Zbarvení samců je odlišné, hřbetní pruh bývá výrazný, často až černý (nahoře), na jaře v době páření jsou navíc samci na bocích šedí až stříbrošedí (uprostřed). Na fotografii dole je pak několikaměsíční mládě.

Červenec

Červenec je zasvěcený skokanům. Na hlavní fotografii je nejkrásnější z nich, skokan ostronosý (Rana arvalis). Na jaře, v době páření se samci zbarvují do modra, zatímco samice zůstávají nenápadně hnědé. | Napravo nahoře je náš nejběžnější druh skokana, skokan hnědý (Rana temporaria). Na fotografii je pár tzv. "v amplexu" - což je úchop samce na samici, kdy ji sedí přichycený na hřbetě a očekává snůšku vajíček, která oplodní. Uprostřed je skokan štíhlý (Rana dalmatina). Na snímku dole je skokan zelený. U nás máme tři "druhy" těchto vodních skokanů (rod Pelophylax), mnohdy od sebe velmi obtížně rozlišitelné. Žije zde drobný skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), mohutný skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) a pak kříženec obou - skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus).

Srpen

Srpen, to jsou "vodní" užovky rodu Natrix. Na hlavní fotografii je mladá užovka obojková (Natrix natrix), naše nejběžnější a rovněž i nejznámější užovka. | Stejný druh je i vpravo nahoře, dobře patrná je dvojice půlměsíčků po stranách hlavy, typická pro tento druh. Užovka obojková má sice ráda vodu, není na ni však tolik vázaná, jako druhá, užovka podplamatá (Natrix tessellata). Tu vidíme na snímku uprostřed a dole. Dole je tzv. "v thanatóze", kdy had dělá mrtvého - což je obranné chování před predátory (had navíc při tom vypouští silně zapáchající sekret z kloaky).

Září

Slepýš křehký (Anguis fragilis) je beznohý ještěr, který je laiky mnohdy považován za hada. Je běžný na celém území ČR. Samci mívají na zádech modré skvrny, patrné zpravidla v době páření. Dospělý samec je na hlavním snímku. | Napravo nahoře rovněž samec. Slepýš je živorodý a na snímku uprostřed je čerstvě narozené mládě (ještě ve vaječném obalu, patrné jsou drobné cévy, vyživující zárodek). Na snímku dole je pak dospělá samice s asi den starými mláďaty.

Říjen

Měsíc říjen nás vrátí zpátky k žábám. Poměrně vzácný a především velice skrytě žijící druh je blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Na hlavním snímku je jedinec zahrabaný v písčité půdě. | Napravo nahoře je opět blatnice skvrnitá (P. fuscus) - tentokrát celkový pohled. V ČR žijí dva druhy drobných, nenápadaných žab - kuňky. Zatímco shora jsou nevýrazně hnědošedé, naopak břišní strana je velice pestrá a naznačuje nám, že se jedná o jedovatý druh. Uprostřed je kuňka obecná (Bombina bombina), dole pak kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Na fotografii je patrný tzv. "kuňčí reflex", kdy se žába prohne v těle a ukáže žluto/černě zbarvené břicho.

Listopad

Užovka stromová (Zamenis longissimus) je naší největší a současně i nejvzácnější užovkou. Vyskytuje se jen na několika teplých lokalitách. Na hlavní fotografii je mládě. | Napravo nahoře dospělec užovky stromové (Zamenis longissimus), uprostřed a dole nenápadná užovka hladká (Coronella austriaca).

Prosinec

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je pro mě osobně nejkrásnějším obojživelníkem ČR. Vidíte jej na hlavní fotografii pro měsíc prosinec a rovněž na doplňkové fotografii vpravo nahoře. | Vpravo uprostřed a dole je čolek horský (Ichthyosaura alpestris) v rozmnožovací (vodní) fázi. Uprostřed je samec, dole samice.

Zajímavosti ze světa obojživelníků

Bonusová stránka - zajímavosti ze světa obojživelníků. Postupně zleva doprava a shora dolů: snůška vajec ropuchy obecné (Bufo bufo), snůška skokana hnědého (Rana temporaria), snůška skokana štíhlého (R. dalmatina), pulec blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), larva mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), larva čolka horského (Ichthyosaura alpestris), larva čolka dunajského (Triturus dobrogicus), metamorfóza skokana hnědého (R. temporaria), mezidruhový amplexus ropuchy obecné (B. bufo) a skokana skřehotavého (P. ridibundus), skupinový amplexus u ropuchy obecné (B. bufo), patní hrbol blatnice skvrnité (P. fuscus) a rezonanční měchýřky skokana skřehotavého (P. ridibundus).

Zajímavosti ze světa plazů

Bonusová stránka - zajímavosti ze světa plazů. Postupně zleva doprava a shora dolů: líhnutí ještěrky obecné (Lacerta agilis), líhnutí užovky podplamaté (Natrix tessellata), melanická ještěrka obecná (L. agilis), erythrická ještěrka obecná (L. agilis), melanická ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), regenerovaný ocas u ještěrky obecné (L. agilis), hemipenisy u slepýše křehkého (Anguis fragilis), lebka slepýše (A. fragilis), zákal očí u užovky obojkové (Natrix natrix), melanická užovka stromová (Zamenis longissimus), erythrická užovka hladká (Coronella austriaca) a melanická zmije obecná (Vipera berus).