❮

Scinkové a kruhochvosti 2024

Nástěnný kalendář formátu A3 pro rok 2024 – Scinkové a kruhochvosti. Většina fotografie pochází z divoké přírody – Afriky, Asie a Austrálie. Jen menší část a spíše doplňkově jsou zařazeny druhy, fotografované v lidské péči, v teráriích.

Aktualizované vydání (nová obálka a kalendárium na rok 2024).

Calendar – Skinks and Girdled Lizards | Kalender – Skinke und Gürtelschweife | Kalendář – Scinkové a kruhochvosti

Titulní strana
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
×

Titulní strana

Titulní strana kalendáře "Scinkové a kruhochvosti" - pro rok 2024. Kalendář je formátu A3, plnobarevný, tištěný na kvalitním křídovém papíře.

Leden

Hlavní fotografie měsíce ledna vás zavede na samý jih Afriky, na Mys Dobré naděje. Zde se vyskytují uhlově černí kruhochvosti Cordylus niger - a odtud pochází i tato fotografie. | Na doplňkových snímcích napravo jsou druhy (shora dolů): Karusasaurus (Cordylus) polyzonus z Namibie, Cordylosaurus subtessellatus z Jihoafrické republiky a nakonec scink Pleistodon sp. z Mexika. Modrý ocásek má řada druhů ještěrů, často z opačných koutů světa, jak demonstrují tyto fotografie. Všechny snímky pochází z volné přírody.

Únor

Velcí scinkové rodu Tiliqua jsou atraktivní svým vzhledem a až půlmetrovým vzrůstem - jsou proto také vyhledávaní chovanci v teráriích. Na obrázku je ovšem scink fotografovaný v přírodě - Tiliqua multifaciata z pustin Západní Austrálie. | Tentýž druh je ještě na malých fotografiích napravo nahoře a uprostřed. Dole je pak další velký druh, Corucia zebrata ze Šalamounových ostrovů.

Březen

Ke středně velkým scinkům patří pestrobarevný scink Schneiderův (Eumeces schneiderii). Snímek pochází z Tuniska. | Napravo příbuzné druhy Eumeces algeriensis (nahoře), odlišně zbarvený Eumeces schneiderii z Egypta a menší mabuja Trachylepis quinquetaeniata. I tato fotografie pochází z volné přírody, ze Somalilandu.

Duben

K zajímavostem mezi ještěry patří štíhlé a dlouhé druhy se zakrnělými končetinami, svým vzhledem na první dojem připomínající spíše hady. Na hlavním snímku scink Güntherův (Chalcides guentheri), fotografovaný v Izraeli. | Rovněž doplňkové snímky napravo jsou z volné přírody (shora dolů): Ablepharus deserti z Kyrgyzstánu, Mochlus sundevalii z Keňi a dole pak Trachylepis binotata z Namibie.

Květen

Scink válcovitý Ragazzův (Chalcides ragazzii) nepatří k "atraktivním" druhům scinků. Atraktivní je však místo vzniku tohoto snímku - v pustinách Somalilandu, mezi zaminovanými kopci, při teplotě blížící se 40 °C ve stínu a za doprovodu ozbrojených vojáků. Tenhle snímek je pro mě velice cenný! | Na fotografiích napravo najde tyto druhy (shora dolů): Chalcides striatus (Pyreneje, Španělsko); Hemiergis peronii (Západní Austrálie) a Chalcides ocellatus (Etiopie). Všechny snímky jsou z volné přírody.

Červen

S mohutnou stavbou těla, velikostí a otrněným ocasem patří scinkové rodu Egernia k atraktivním druhům. Jejich domovinou je Austrálie a všechny zde prezentované snímky pochází z divočiny. Na hlavní fotografii je scink Stokesův (Egernia stokesii badia). | Na snímcích napravo jsou další druhy téhož rodu (shora dolů): Egernia epsisolus, E. stokesii badia v černé formě a E. depressa.

Červenec

Měsíc červenec vás zavede do tropů jihovýchodní Asie. Hlavní snímek vznikl na Borneu, v oblasti pohoří Kinabalu (provinicie Sabah). Na snímku je drobný pralesní druh Sphenomorpus sabanus. | Napravo shora dolů druhy: Dasia smaragdina, Sphenomorphus indicus a Tropidophorus cf. beccarii.

Srpen

Mezi kruhochvosty patří i tzv. "plochoještěři". Skály obývající pestrobarevní ještěři, vyskytující se v mnoha druzích v Jižní Africe. Samci jsou neskutečně barevní a mnohé druhy obývají jen velmi malý areál - patří proto k přísně chráněným a často ohroženým živočichům. Celý srpen jsem věnoval úžasnému druhu Platysaurus broadleyi, jehož pozorováním a fotografováním jsme strávili dlouhé hodiny.

Září

K nejatraktivnějším scinkům patří známý scink uťatý, neboli "borová šiška" - Tiliqua rugosa. Cítí-li se ohrožen, otevře doširoka tlamu a vyplázne jazyk. Všechny snímky vznikly v Západní Austrálii. | Pouze vpravo nahoře je odlišný druh: Egernia kingii (jihozápadní Austrálie).

Říjen

Austrálie je domovem mnoha a mnoha druhů menších a méně známých scinků. Na hlavní fotce je scink leopardí (Ctenotus pantherinus). | Na snímku napravo nahoře je jiný malý druh, Carlia munda. Oba snímky jsou z volné přírody. Z chovu v teráriu pak pochází snímky středně velkého scinka Cyclodomorphus (Hemisphaeriodon) gerrardii. Zatímco mláďata jsou nápadně páskovaná (dole), u dospělých zvířat se kresba tříští a je více skvrnitá (uprostřed).

Listopad

Listopad vás zavede do dunových písečných pouští. Jejich typickým obyvatelem jsou tzv. "písečné ryby" - scinkové rodu Scincus, dokonale adaptovaní na život a pohyb na dunách. Scincus mitranus z dunových písků Ománu je na hlavní fotografii. | Napravo: Scincus mitranus, dospělec (nahoře), S. mitranus odrostlé mládě (uprostřed, Omán) a odlišně zbarvený Scincus scincus z Egypta.

Prosinec

V prosinci se vracím na začátek - ke kruhochvostům. Na hlavním obrázku je kruhochvost štítnatý Ouroborus (Cordylus) cataphractus. Snímek vznikl v Jižní Africe a ukazuje nejen zvíře samotné, ale i habitat (biotop), který tento druh obývá. | Na obrázcích napravo (shora dolů) jsou druhy: O. cataphracus (detail), Carusasaurus (Cordylus) polyzonus a Smaug (Cordylus) giganteus.

❮ ❯